František Mareš: Osud jménem železo Aneb o životě lidí a věcí a práci, která je krásná
Datum publikování: 17. 3. 2022
Verkštat, místo, kde plápolal oheň výhně, kovadlinu jako zvon rozeznívala kladiva, do koňských podkov pan mistr vkoval štěstí cesty i radost návratu. A všude bylo plno slov a štiplavého kouře cigaret i pravdy i lži příběhů tu byly, jak šla řeč. A smích a legrace, jakou si ze sebe umějí udělat jen chlapi… i ticho smutku tu bylo, když už navěky jeden z nich chyběl a jeho koně, jako vzpomínku, přivedl někdo jiný. To byla kovárna.